Autorka se ve své knize zabývá jednak osobností J.-M. Charcota a specifickým místem nemocnice Le Salpetriere ve vědeckých a kulturních dějinách, ale především rekonstruuje život a osudy jeho tří "lékařských múz", pacientek, které se ve své době staly svého druhu celebritami. "Velká" historie psychiatrie se tak střetává s "malou" historií tří psychicky nemocných žen na samém okraji společnosti, které se ve správný čas ocitly na správném místě a byly schopné pozoruhodným způsobem těžit ze své situace.
Kniha je fascinující koláží z dějin psychiatrie, psychologie a lékařské každodennosti, stejně jako sondou do života Paříže přelomu 19. a 20. století. Pojednává o době, kdy se ještě pevně nevyhranily rozdíly mezi vědou a šarlatánstvím, exaktností a poezií.
