Žánrově mnohotvárná publikace hudebního skladatele a esejisty Petra Kofroně.
Překvapivá kompozice knihy, jdoucí od hudebně-teoretického výkladu „Jednoduchost a naivita v hudbě“ k finální hříčce „Nebeský Ferda Mravenec“, navádí čtenáře ke hře: jaká pravidla asi bude mít příští kapitola? Bude to rozbor díla, manifest, deníkový zápis, esej, rekonstrukce události s mnoha dobovými dokumenty, báseň, návod, anekdota, rituální text nebo modlitba?

Tím, co všechny tyto texty spojuje, je zkoumání vztahu mezi jazykem a „jazykem hudby“. Najdeme zde klasickou muzikologickou analýzu hudebního díla i „literární“ zpracování některých podnětů z oblasti Nové hudby. Nechybějí ani texty zabývající se vztahem literatury a hudby či vztahem hudby k lidskému společenství. Některé texty se od hudební problematiky zdánlivě odtrhávají, popisujíce postavení skladatele ve společnosti.

Autor tak provází čtenáře od výsostně muzikologických textů přes hudebně-literární eseje až k literatuře, která formou „čisté hry“ tvoří protějšek ke stejným technikám v rámci hudby.