Muzikolog Jan Kapusta (1932-2007), osobní účastník kauzy, strávil bádáním nad historií celého příběhu šest let v samém závěru svého života.
Výsledek jeho práce v archivech, v rozhovorech s pamětníky, mj. i v líčení toho, jak si komunističtí funkcionáři prostřednictvím hudebních vyjednavačů namlouvají ve Francii vdovu a dědičku autorských práv Charlottu Martinů, je monumentálním svědectvím o malosti tehdejších československých poměrů a velmi cenným dokladem toho, jak fungovala komunistická kulturní politika a propaganda, jakým způsobem ji bylo možné formovat a deformovat, ohýbat pod různými záminkami ku prostěchu věci natolik významné, jakou bylo navrácení ostatků slavného exulanta do jeho rodné země.