Vše, co se o nich v muzeu psalo, působilo spíš jako legenda nebo mýtus. Petr Jahoda podnikl cestu přes území nejdivočejších afrických kmenů Surmů, Bumů a Dasanečů až k lidem, o kterých do té doby jen slyšel, ke kmeni Nyangátomů.

O Nyangátomech se autor poprvé dozvěděl na jaře roku 2002 v Etnografickém muzeu v Addis Abebě: Měl jsem víc času, pozorně jsem si pročítal jednotlivé výstavní panely. Na jednom z nich se velmi zajímavě psalo právě o kmeni Nyangátomů. Vlastně vše, co jsem se o nich dozvěděl, pocházelo z tohoto panelu. Mělo to jedinou chybu. Chyběla tam jakákoli fotografie nebo kresba Nyangátomů. Jejich zvyky, tradice a způsob zdobení mi připadaly jako směs zvyků několika přírodních národů Keni a Etiopie, které jsem již znal.