Kniha význačného telavivského archeologa Israele Finkelsteina (1949) známého v českém prostředí díky dílům Objevování Bible (2007) a David a Šalomoun (2010) nabízí nový pohled na starověký Izrael, které bylo sousedem známějšího Judského království na jihu existujícího až do pádu Jeruzaléma v roce 586 př. Kr. Izrael je v biblických textech líčen až jako druhý a méně významný a záměrně i 'pozapomenutý' stát.

Autor na základě archeologického výzkumu, analýzy materiální kultury a biblických i dalších starověkých textů rekonstruuje dějiny Izraele podle jednotlivých svébytných údobí od pozdní doby bronzové až po pád hlavního města Samaří (1350—720 př. Kr.). Co se před očima čtenáře postupně objevuje, jsou pozdně kenaánský státní útvar Šekem, první izraelský státní celek Gibeón spojovaný s příběhy krále Saula následovaný královstvími Tirsa, Izraelem za vlivné dynastie Omríovců a dále vladaři, z nichž poslední nedokázal čelit vojenské převaze Novoasyrské říše v roce 720, kdy království padlo.

Kniha byla oceněna v roce 2014 prestižní Prix Delalande-Guérineau.