Tato publikace vznikla jako povzbuzení k hlubšímu vnímání spirituality a bytostnému lidskému tázání, které s tím souvisí. S vědomím, že otázku „kdo jsem já a proč?“ si každý jistě nesčetněkrát položil, ji autor hned v úvodu textu klade znovu. Ne však proto, aby na ni hledal odpovědi, ale aby se zabýval možnými způsoby, jak tu otázku klást, respektive jak jí prodchnout všední a každodenní život. Za podstatu osobní spirituality považuje obrácení se do sebe, k svému vlastnímu zdroji bytí, a aktivní, průběžné učení se žít z pramene, kterým je náš vlastní život. Zaměřuje se také na sílu prožitku a tvůrčí hledání vlastních cest, k tomu jak a čím vlastně chceme svou duši obohatit. Důležitou metaforou je mu „okno spirituality“ jako symbolický výraz pro proces otevírání se posvátnému. Věnuje se významu rituálů, výhodám i potenciálním slabým místům jak tradičních náboženských přístupů ke spiritualitě, tak nových – konzervativních i tvůrčích. V druhé části knihy pak systematicky představuje některé z cest, jak si vytvářet vlastní spirituální praxi, případně jak takto pracovat ve skupině nebo pro skupinu.
Život nabízí bezpočet nejrůznějších možností, jak dodat duchovní akcent a pomyslné barvy každodenní monotónnosti. To když chceme i času všedně plynoucímu vetknout hlubší smysl, aby náš život jako celek tento hlubší smysl nepostrádal. Stačí se jen učit je vidět, vnímat a pracovat s nimi. A k tomu může být užitečným pomocníkem i tato kniha.
