Klade se otázka: můžeme vůbec v této době hovořit o odboji vůči vládnoucí straně, srovnatelném s odbojem za první a druhé světové války? Pokud ano, koho máme mezi tyto odbojáře počítat? Jaký měl tento odboj charakter? Významný historik moderních dějin Václav Veber, docent historie na univerzitě v Pardubicích, se ujal nelehkého úkolu podat obraz tohoto odboje alespoň v první fázi jeho vývoje, tedy do poloviny padesátých let. Vedle historických pramenů shrnul dnes už bohatý materiál vzpomínek na tuto dobu, množství drobných studií o ní i děl zahraniční literatury. Takřka ze zapomnění vyvádí na světlo činy dávno zapomenutých hrdinů tohoto zápasu, líčí i způsoby boje státních orgánů proti nim a v závěru se alespoň stručně zabývá naší poúnorovou emigrací, jež se při vší své rozháranosti snažila do tohoto konfliktu také zapojit. Autor při tom sleduje i politiku západních mocností vůči sovětskému bloku, zkoumá její proměny a neváhá poukázat též na její chyby. Veberovo dílo tak doplňuje dosud neúplný obraz této doby o řadu podstatných rysů a dokazuje, že Češi a Slováci nebyli pouze pasivními oběťmi komunistického násilí, ale že se dokázali i se zbraní v ruce proti němu bránit.
