Příběh o generačním problému, pocitu osamělosti a neuchopitelnosti okolního světa zcela strhujícím způsobem odhaluje syrovost současnosti, kde takové faktory jako rozpad rodiny, nenávist anebo tragédie jsou spíše symbolem stejně jako zahrada zalitá betonem, čímž jako by se mělo stmelit to, co se nenapravitelně jednou rozpadlo.