Fenomenologická studie o tradici židovské mystiky a dějinách bádání o ní je zásadním příspěvkem k diskusi o tomto tématu. Na základě důkladné práce s prameny se autorovi otevírá možnost sledovat vývoj kabaly a prolínání jejích proudů od středověku až po 19. století. Dokládá, že řada motivů, které se plně rozvinuly až v rámci kabaly, je přítomno již v rabínské literatuře a představuje svéráznou reakci židovských protorabínských kruhů na gnózi. V dalších kapitolách si všímá i obratu, který znamenalo vypovězení Židů ze Španělska, a role kabaly při formování chasidismu.
Moše Idel představuje pro bádání o židovské mystice nepřehlédnutelnou postavu, z dalších děl zmiňme například jeho monografii věnovanou Abrahamu Abulafiovi. Je žákem Gerschoma Scholema a vyučuje dějiny židovského myšlení na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.