✅ Poštovné ZADARMO nad 39€ ✅ Knižná akcia každý mesiac ✅Výhodné ceny ✅Bezpečný nákup
Další várka oblíbeného Záchodníku, který vám pomůže ukrátit chvíle na oné místnosti. Tentokrát na vás čekají pohádky s nádechem erotiky, vtipy a výplody lidové tvořivosti na lechtivá témata, nechybí ani klasické křížovky, osmisměrky a sudoku a oblíbené kreslené vtipy z pera Lubomíra Lichého.
Ukážka textu z knihy
Statečný Marek
Marek se narodil v kovárně, kde pracoval jeho táta a před ním i děda.
Rozumělo se samo sebou, že i z Marka se stane kovář. Ten proti tomu
nic neměl, už jako malý rád vysedával v kovárně a byl štěstím bez
sebe, když mohl s něčím pomoci. Stal se tedy z něho nejen výborný
řemeslník, ale i chlap jako hora se svaly stejně pevnými, jako bylo
železo, které nutil s pomocí kovářské výhně k poslušnosti.
Jelikož v kovárně měl stále ještě hlavní slovo táta, který byl v nejlepších
chlapských letech, napadlo Marka, že by mohl jít do světa
na zkušenou, než bude táta jeho pomoc potřebovat a předá mu
řemeslo.
Jelikož to tehdy tak dělala většina chlapců, rodiče nic nenamítali,
máma mu napekla na cestu buchty, táta mu ukoval železnou hůl,
to pro případ, že by ho někdo otravoval a Marek se ho potřeboval
zbavit.
Takhle dobře vybavený do světa Marek zvesela vyrazil. Těšil
se, protože svět ho neskutečně lákal, už o něm slyšel tolik neuvěřitelných
historek, že si některé z nich chtěl ověřit a jiné chtěl prožít
na vlastní kůži. Ale především si chtěl užít svobodu, chtěl si užít
jiných krajů a také jiných holek, než byly ty od nich z vesnice. Marek
byl nejen vyhlášený svalovec, ale také vyhlášený dobyvatel dívčích
srdcí, jenomže u nich v malé vsi skoro žádný výběr nebyl. Kromě toho
si všechny holky myslely, že po jednom milování někde ve stodole
hned bude svatba, a když se k ničemu neměl, urazily se a podruhé
mu nedaly. Ale na svatbu Marek ještě nepomýšlel, navíc mu něco
říkalo, že jeho nevěsta se u nich ve vsi nenarodila.
První noc přenocoval ve mlýně, kde mu poskytli nocleh za pomoc
při mletí zrní, na které jeho majitel velmi spěchal. Markovi šla práce
od ruky, a protože ve mlýně pracoval stejně zdatný mládek, byla
práce hotová neuvěřitelně rychle. Mlynář je pochválil a mlynářka jim
uvařila opravdu dobrou večeři. Králíka kvůli nim upekla, a to už bylo
co říct. I mlynář se tomu divil a ještě víc ho překvapilo, když mu jeho
choť přinesla džbánek vína, ač jindy měla spoustu řečí kvůli mnohem
menšímu množství alkoholu. Žádný div, že po takové dávce mlynář
usnul jako špalek, ani si nevšiml, že ho mládek s Markem přenesli
od kuchyňského stolu do postele.
Mlynářka mezitím připravila Markovi lůžko v komoře, kde obyčejně
skladovali zrní k mletí, a jemu to velmi vyhovovalo, krásně to
tam totiž vonělo. Byl příjemně unavený, dobře najedený a peřiny
voněly levandulí. Vykoupal se tedy v mlýnském náhonu a zavrtal
se do peřin. Ale sotva si je stačil trochu zahřát, zavrzaly dveře jeho
komůrky.
„Je tady chladno, jdu ti pomoct se zahřátím peřin,“ ozval se ženský
hlas a Marek moc dobře věděl, že patří mlynářce, ostatně ve mlýně
ani žádná jiná ženská nebyla. Už při práci po něm pokukovala, a když
si svlékl košili, vypadla jí vařečka, kterou zrovna míchala polévku,
z ruky.
Mlynářka se nezdržovala žádnými zbytečnými řečmi, přetáhla si
přes hlavu noční košili a jelikož kromě ní nic jiného na sobě neměla,
rychle vklouzla k Markovi pod peřinu a přitiskla k němu svoje nedočkavé
tělo. Marek byl slušně vychován a věděl, že největší urážkou
by bylo, kdyby svoji hostitelku odmítl, ale to on ani udělat nechtěl.
Nevypadala špatně, byla dobře rostlá, vymydlená, dobře ho nakrmila,
byla k němu slušná… a tak se nenechal dvakrát přemlouvat. Jelikož
na sobě nic neměl, protože pyžamo si na cestu nepřibalil, hned
si pod sebe pohlednou mlynářku položil, a protože jeho tělo bylo
v takových případech okamžitě v pohotovosti, udělal to, kvůli čemu
mlynářka přišla. Ta měla co dělat, aby nevykřikla nadšením, když
si uvědomila, že Marek má nejen krásné velké svaly, ale že je velký
i v jiné části těla. Chvěla se mu v náručí a opakovaně ho na sebe strhávala,
a on ani jednou nezklamal její očekávání. Ostatně, už jsme
řekli, že byl dobře vychovaný.
