✅ Poštovné ZADARMO nad 39€ ✅ Knižná akcia každý mesiac ✅ Bezpečný nákup
SVĚTOVÝ BESTSELLER!!! Probíhající komunikační revoluce a rozmach Internetu se již dnes i u nás sebevědomě vkrádá do životů desetitisíců lidí. Víme, že Internet dává nový rozměr obchodu, mění pracovní metody a leckdo už poznal, že má vliv i na soukromí člověka a způsob trávení volného času. Napadá nás přitom, kam tento vývoj spěje, protože tušíme, že to, co dnes prožíváme, je jen nesmělým začátkem věcí, které teprve přijdou. A hodiny Internetu tikají o poznání rychleji...
Autorka vidí celkem zhruba třicet hlavních trendů, které z toho vyplývají. Především bude možné většinu nemanuálních zaměstnání provozovat na počítači – a tedy odkudkoli. Lidé se nebudou stěhovat za prací, ale třeba za lepším počasím nebo za nižšími daněmi. Zmizí rozdíl mezi „doma“ a „v práci“. Nejen tím přijdeme o díl svého soukromí. Dále v knize poznáme, co internetová revoluce udělá s cenami zboží a služeb, proč budou trhy fungovat efektivněji, co budou znamenat informovanější zákazníci, jakou formu nabere vzdělávání a kultura, jak se změní televize, jaká je budoucnost měst, jaké lze očekávat nové komunity, jaká asi bude demokracie internetového věku, proč ustoupí role státu, co se nejspíš stane s kriminalitou, zdali bude dosažen světový mír a komu to vše přinese užitek a kdo spíše ztratí.
Ačkoli až první desetiletí nového tisíciletí ukážou, nakolik se vize autorky stanou skutečností, tato vysoce hodnocená kniha nemá nic společného se sci-fi nebo utopií: autorka vidí i budoucí komplikace a je jí jasné, že jídlo budeme nadále vytahovat z ledničky a ne z počítače. Každý, kdo chce být připraven nebo je jen zvědav na tento svět za řádku let, může naslouchat.
Recenze na knihu: Konec vzdálenosti
Dnešní svět se radikálně mění. V důsledku převratných vynálezů a geniálních nápadů se prostředí, ve kterém prožíváme každodenní život, proměňuje přímo před našima očima. Používáte mobilní telefon? Čtete zprávy z teletextu? Pracujete s Internetem? Pak jste těmito změnami zasaženi také. Bez ohledu na to, jestli si to uvědomujete nebo ne, se stáváte součástí světové komunikační sítě. A stejně jako všechny nápady a vynálezy také Internet a elektronický přenos dat skrze telefony a televizory ovlivní celou organizaci lidské společnosti. Před masovým rozšířením automobilu vypadal svět jinak než potom. Před rozšířením Internetu vypadal svět také jinak než dnes. A to nás jeho skutečně masové rozšíření a využití teprve čeká.
To si myslí alespoň Frances Cairncross, která se ve své knize Konec vzdálenosti snaží právě o to, aby načrtla možné dopady současné komunikační revoluce. Svět bez vzdálenosti je světem, ve kterém se náklady na přenos informací na dálku blíží nule. Kvůli rozkvětu komunikačního průmyslu a technologií došlo k podstatnému pádu cen za přenos dat. Díky tomu se podle Cairncross otevírá cesta k otevřenému světu, který vzájemné komunikaci neklade žádné významné překážky. Tři média, jejichž vznik a rozvoj zkrátil ještě před několika desetiletími závratné vzdálenosti, jsou podle autorky telefon, televize a Internet. Každým z nich se velmi detailně zabývá, aby si připravila východiska pro zhodnocení jejich vlivu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (obchod, reklamu, politiku, ekonomiku, kulturu atd.).
Cairncross zvažuje všechny aspekty rozvoje komunikačních technologií. Popisuje nejen jednotlivé kroky v rozvoji konkrétních médií, ale zamýšlí se také nad podmínkami, které k jejich rozkvětu a rozšíření vedly. Mezi nimi opakovaně zdůrazňuje blahodárný vliv konkurence v telekomunikačních odvětvích, která snižuje ceny za poskytované služby a rozšiřuje jejich nabídku. Nejvýhodnější podmínky pro rozvoj telekomunikačního průmyslu pak byly a jsou v USA. Ty dnes podle Cairncross stojí v čele komunikační revoluce a stále upevňují svou pozici.
Text představuje pokus o zachycení skutečně širokých souvislostí růstu významu informací, komunikace a znalostí. Dotýká se proto celé řady na první pohled nesourodých témat, která mají pomoci vykreslit plastický obrázek měnícího se světa, v němž nebude hrát prim masová průmyslová výroba, ale cílené poskytování služeb. Provazování světa tak jde ruku v ruce s důrazem na vzdělání a schopnosti konkrétních lidí. Budou však všichni schopni obstát v novém světě virtuální komunikace?
Kniha vznikla na základě autorčina průzkumu nazvaného "Konec vzdálenosti", jehož výsledky publikovala v roce 1995 v časopise The Economist. Cairncross se zjevně řadí do liberálního tábora angloamerických publicistů. Celou knihou, která je napsána lehkým novinářským stylem, prolíná víra v pozitivní dopady rostoucí provázanosti světa. Místy text "ujíždí" až do vypjaté prezentace jakýchsi futurologických vizí celosvětové pospolitosti vzájemně komunikujících lidí, pro niž však neexistují reálné předpoklady. Cairncross přeceňuje pozitivní potenciál, který je sice v popisovaných globalizačních procesech nepochybně skryt, který však bude spolupůsobit s mnoha opačnými tlaky. Nebezpečí ovládání jednotlivců plynoucí z rostoucí schopnosti státu i soukromých firem sledovat nejintimnější rozhodnutí jednotlivých lidí je zmíněno jen okrajově. Za naivní považuji autorčinu víru v možnost překonání chudoby rozvojového světa právě díky rozvoji a uplatnění moderních komunikačních sítí.
Celkově text působí dost nepřehledným dojmem. Cairncross se nesnažila o vypracování uceleného přístupu. Jediným společným jmenovatelem celého textu je pak často naivní víra v osvobozující sílu konkurence a elektronické komunikace. To je důvod, proč některé kapitoly připomínají telefonní seznam zahlcený řadou nepříliš dobře uspořádaných informací. Ani český překladatel k přehlednosti a srozumitelnosti knihy nijak nepřispěl. Čtenář nemusí mít k dispozici anglický originál, aby zaregistroval skutečně nehorázné nedostatky českého textu. Jako příklad překladatelovy arogance je možné uvést to, jak píše v textu hojně užívané zeměpisné názvy. Někdy se uvolí název města nebo země přeložit do češtiny (v případě známých názvů), jindy zase slepě přepíše anglický ekvivalent (u těch méně známých). Kdybyste tedy nevěděli, co znamená v češtině cize znějící a nepoužívaný název země Myanmar, vězte, že se jedná o Barmu. K správnému překladu stačilo nahlédnout do standardního anglického výkladového slovníku. Takových perliček najde pozorný čtenář bohužel celou řadu.
Kniha Konec vzdálenosti znovu a s důrazem na nová média popisuje procesy, které nejčastěji označujeme slovem globalizace. Proto si myslím, že je vhodné kombinovat její četbu i s dalšími publikacemi, které se k tomuto problému vyjadřují. V češtině jsou dostupné např. studie Roberta Reicha Dílo národů (1991, česky 1995) a kniha Paula Kennedyho Svět v 21. století (1993, česky 1996).
-car-
