Vypravěč románu, Klotar, není na rozdíl od ostatních hrdinů ničím výjimečný, není ani tajuplným, vznešeným, rytířským milovníkem z dávných dob (jako Tristan), není vynálezcem-samoukem s hlavou - a někdy i tělem - v oblacích (jako Alfons). Nevládne čarovnou mocí (jako Královna), dokonce není ani zemitě lidský (jako Natálie). Je to farmář a lovec, jehož puška ovšem nikdy nikomu neublíží, je to nedobrovolný kronikář životů jiných. Je to osamělý, starnoucí muž. Příběh, který vypráví, spojuje jako most dávnou minulost se současností, svět kouzel, tajů, rytířů a duchů se světem farmářů, děsících otrlé středověké lapky nevinnou jízdou na traktoru. Na mostě současnosti, který je nadčasový, se odvíjí okouzlující příběh lásky a přátelství.

Za román Květinová puška získal autor v roce 1974 prestižní Rosellovu cenu.