Na rozdíl od Arthura Haileyho dal autor před dramatickým dějem přednost poloze komediální, čímž se dostává spíše do společnosti Jirotky či Švandrlíka. Jeho příběh o zážitcích mladého ekonoma po příchodu do podivného společenskovědného výzkumného ústavu nepostrádá humor, ironii ani kritický pošklebek. Nutno však dodat, že pitvorný svět více či méně předstíraného sociálního inženýrství pod ochrannými perutěmi tuzemských i evropských institucí podává vkusně, shovívavě a bez hysterie profesionálních tepačů nešvarů. A že se v dané problematice vyzná, o tom není pochyb.
