Tato knížečka nebyla napsána tak, aby se plynule četla. Opravdu ne. Nebyla napsána, aby se četla, ale prožívala. A to nikoli na vlně příběhu, ale vlastním úsilím a individuálními zážitky a postoji. Vznikla proto, aby se čtenář vždy po několika řádcích zarazil. A buď knihu vyhodil, nebo zakroutil hlavou. Co se tím krucipísek myslí? Jakou já mám zkušenost? Slovník prožitků je tu proto, aby ti, kteří nepodlehnou popudu knihu hodit do koše, zapátrali ve vlastních postojích a začali hledat sebe. Sami.