Kniha je svědectvím o neústupné odvaze v mezní situaci. Příběh dívky s neobvyklým typem závažného zdravotního postižení vypravuje jeho maminka. Nezastírá přitom náročnost mnoha situací, ale současně se nevzdává naděje a neslevuje z nároků udělat v dané situaci to nejlepší možné. Chronologicky strukturované vyprávění příhod v domácím prostředí, v nemocnicích, u terapeutů a ve školce dává porozuměť překážkám i skutečně užitečným zdrojům jejich zvládání. Maminčina vytrvalost je v průběhu času také odměňována. V okamžiku, kdy její dcera Anežka aktivně vstupuje do děje, získává příbéh další rovinu - Anežčin specifický smysl pro humor proměňuje vyznění textu, stejně jako přítomnost proměňovala celou rodinu. Příběh se tak stává poutavou výpovědí o hodnotě života člověka s postižením, o nesnadném zápase, jaký přináší jeho přijetí v rodině, ale také o tom, jak jeho přítomnost obohacuje ty, kteří se tento zápas rozhodli podstoupit. Nese poselství o nezištném nasazení pro druhého a o trpělivém hledání cesty života navzdory drtivému tlaku okolí. I ten, kdo nemá podobnou bolestnou zkušenost, se může z Anežčina příběhi dovědět, jak je v dnešním uspěchaném světě důležité hájit cenu zdánlivě bezvýznamného života.