To, co se ve světě děje, stejně nemůže ovlivnit, problémům kdesi daleko nerozumí, a upřímně řečeno jsou mu i dost jedno. To všechno je pravda. Potíž je v tom, že pokud nebudeme brát svět na vědomí, sebere nám to, na čem nám nejvíce záleží, tedy blahobyt a bezpečnost.
Společným jmenovatelem mezinárodních vztahů je přetahování se o krátkou peřinku blahobytu a bezpečnosti. To se bezprostředně týká každého z nás. No a co zmůžeme, když budeme o světě vědět všechno? Náš hlas svět opravdu nepostaví do pozoru, avšak prokoukneme-li to, co se venku děje, získáme proti ostatním jednu velkou výhodu. Čemu nemůžeme zabránit, tomu se včas vyhneme, nebo alespoň přizpůsobíme, a to, co je slibné můžeme využít pro sebe jako první.
Svět je zaměstnán sám sebou, my nejsme velmoc a proto náš prospěch neleží na srdci nikomu jinému než nám samotným. Svět se o nás nestará a o to více se musíme starat my o svět. Čím více lidí pochopí, že se mimo naše hranice rozhoduje o budoucnosti vlastního národa a přispějí k úspěchu
