Vytvářením zdánlivě prázdných míst odkrývá Ladislav Nebeský zcela unikátní rozměr textu a nové možnosti jeho vnímání. Tento soubor se skládá z "pseudotextů", jejichž tématem je nepřítomnost či spíše neviditelná přítomnost abecedních znaků, které jsou kódovány znaky jinými a tvoří metaforické sdělení, které přes "matematizující" způsob svého vzniku nerezignuje na klasicky obrazné básnické poselství. Na podobném principu může vznikat také neviditelnost vícenásobná. Skutečnost znaku se tedy v prázdných místech proměňuje v křehkou, ale nedotknutelnou neexistenci, která není omezena svou formální reprezentací a jež zároveň umožňuje prožít lákavou a vždy napínavou hru, přičemž předpokládá srozumění a kooperaci čtenáře.