Lužanskou mši složil Antonín Dvořák pro svého přítele a mecenáše Josefa Hlávku, vynikajícího architekta, zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. V životopisně laděném románu se Valja Stýblová soustředila na Hlávkovu velkou životní křižovatku, kdy poprvé dosáhl na vrchol úspěchu a slávy, ale záhy ho začala pronásledovat nepřízeň osudu. Ztratil první manželku a sám se potýkal s chorobou, která mu několik let bránila v normálním pohybu. Autorka se pokusila objasnit nejen záhadnou Hlávkovu nemoc, ale vypráví hlavně o jeho silné vůli a mimořádném talentu, které mu pomohly překonat slabost těla a znovu se vrátit na výsluní, a také se snaží osvětlit smysl Hlávkova mecenášství, v Čechách zcela výjimečného a ojedinělého.