Autorka, paní Zuzana Švabinská, byla dcerou malíře Rudolfa Vejrycha a adoptivní dcerou slavného malíře a grafika Maxe Švabinského.

Její kniha má všechny vlastnosti nezbytné pro dobrou vzpomínkovou literaturu: bohatou látku, zahrnující téměř celé dvacáté století, s velkým, trochu neobvyklým milostným a rodinným příběhem na pozadí historických peripetií, množství známých osobností především z oblasti uměleckého života a v neposlední řadě autorčin velký vypravěčský talent a schopnost čtivě psát.

Kniha je strhujícím vyprávěním o Maxi Švabinském, významném umělci, jehož tvorba byla a dodnes je předmětem velmi rozporných hodnocení, upřímným a cenným svědectvím doby i poutavým čtením plným zajímavých postřehů a detailů.