Krchovského starší texty již velkou měrou připomínají autora, který později pronikl do české poezie díky suverénně zvládnutému tematickému záběru, zarámovanému navíc do stylistické jednoty. V tomto výboru představuje tedy básník chronologicky některé své verše, jež ze svého hlediska sice nepovažuje za příliš vydařené, nicméně již v nich naznačuje své možnosti a tvůrčí předpoklady. Proto se i v těchto Krchovského reflexích objevují oblíbené náměty, mezi nimiž zaujímá přední místo třeba bezvýchodné postavení člověka, ztráta ideálů či alkoholické představy. Konečně i sám autor označuje toto období jako nedílnou složku své tvorby, v níž si vlastně poprvé uvědomuje, že některá témata ho opustí až při jeho "odchodu z tohoto světa".
