Rodina prý každý měsíc, rok nebo desetiletí prožívá krizi, ale rysy, které jsou charakteristické pro rodinu konce 19. století, nacházíme i o sto let později. Patrná je však dvojí postupná proměna: privatizace rodiny vzhledem k tomu, že se zdůrazňuje kvalita mezilidských vztahů a její socializace, protože do ní stále více zasahuje stát. Během tohoto století se rodina stává prostorem, ve kterém si jednotlivci chrání svou individualitu, a zároveň vedlejším nástrojem státu, který podporuje a reguluje vztahy členů rodiny. Kniha postupně objasňuje znaky, jež současnou rodinu charakterizují: závislost na státu, autonomii rodiny ve vztahu k příbuzenstvu a nezávislost mužů i žen na rodině.