Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu. Ve svém díle popisuje okolnosti christianizace rozsáhlých území Svaté říše římské obývaných polabskými Slovany.
Své vyprávění rozdělil do dvou částí: první začíná již v na přelomu 8. a 9. století v době Karla Velikého a končí rokem 1168. Druhá popisuje děje až do roku 1171. Kronikář chtěl oslavit postup křesťanství a ovládnutí dosud pohanských slovanských kmenů, uplatňuje však i kritický pohled na panovníky své současnosti (např. saského vévody Jindřicha Lva) a s výhradami líčí i průběh křížových výprav proti Slovanům. Ve svém díle uvádí řadu odjinud neznámých detailů k dějinám dnes již téměř zmizelého etnika a jeho kronika představuje , spolu s kronikou Adama Brémského, Činy biskupů hamburského kostela jeden z nejdůležitějších pramenů ke středověkým dějinám rozsáhlých pobaltských oblastí.