Velleius Paterculus (19 př. n. l. - 30 n. l.) byl římský rétor, který prošel vojenskou kariérou v Germánii, Pannonii a Dalmácii. Do literatury vstoupil historickým přehledem Historiae Romanae (Římské dějiny, ve 2 knihách), v němž vylíčil události až do své doby. Sympatizoval s monarchií a obdivoval císaře Tiberia. Ve svém líčení se soustředil na výrazné osobnosti, jež podle něj byly určujícím faktorem dějinného vývoje. Jeho hodnota je mimo jiné v pasážích věnovaných současným dějinám, jež jsou jediným dochovaným svědectvím současníka doby Augustovy a Tiberiovy.

Opačný pohled na římské dějiny ve zdůraznění role římského národa jako jejich tvůrce představuje Publius Florus (1. pol. 2. stol. n. l.) ve svém dílku Epitome bellorum omnium (Stručný přehled všech válek, rovněž ve 2 knihách) popsal zrod a expanzi římské moci v dobyvačných válkách, posléze její úpadek za válek občanských a renesanci za Augusta a následníků. Jeho výklad byl značně oblíben a až do 19. století používán jako učebnice římských dějin.