V pořadí třetí román přední současné britské prozaičky je přímo naditý podivuhodnými věcmi a ději. Splétá síť pronikavých a barvitých příběhů, které střídavě vypráví výstřední rabelaisovská obryně – Psí žena neboli Psářka – a její éterický nevlastní syn Jordán. Oba žijí na slizkém břehu Temže v Londýně 17. století. Wintersonová si však zasazením příběhu do historie pouze vytvořila jisté vakuum, v němž čtenář dojde osvobození od možných předsudků vůči dějům a postavám. Román samozřejmě vypovídá o naší době; postava Psí ženy je zrcadlem, v němž se zračí zoufalý stav světa a lidí – obryně vypráví o obecných nectnostech s ohromující otevřeností až brutalitou a často na sebe bere roli soudkyně a vykonavatelky trestu.