Sešity z podivné války (září 1939 - březen 1940) francouzského spisovatele a existenciálního filosofa Jeana-Paula Sartra (1905—1980) vycházejí u nás poprvé (z Carnets de la drôle guerre, Gallimard, 1995, je přeložil Michal Novotný).

Sartre je začal psát od prvních zářijových dnů 1939, když se po vstupu Francie do války s Německem nechal mezi prvními 2. září mobilizovat, dobrovolně opustil skvělou kariéru (již publikoval např. Nevolnost, Zeď, Imaginárno, učil na prestižní École normale supérieure…) a odjel v roli meteorologa do posádky v porýnském Marmoutier. V prohnilém ovzduší „podivné války“ – několikaměsíčního vyčkávání zbraní a rafinovaného působení nacistické propagandy na podlomení ducha francouzských vojáků, měl na psaní dost klidu, mohl rozvíjet svou filosofii, ovlivněnou E. Husserlem a hlavně M. Heideggerem, téměř dokončit Bytí a nicotu, uvažovat o politice, přečíst a kriticky analyzovat úctyhodné množství literatury, a především uvažovat o lidských postojích ke světu, a zvláště o sobě. „Chci se změnit,“ píše na několika místech deníku. Jde hlavně o přerod pacifisty a antimilitaristy k člověku, jenž chce pochopit a přijmout válku jako svou „lidskou skutečnost“, do níž „byl vržen“.

Z patnácti sešitů, jež Sartre popsal, než r. 1940 padl do zajetí, a jež hodlal vzhledem k deníkové upřímnosti publikovat až po své smrti, se jich zachovalo šest. Českému čtenáři přinesou mnoho cenných poznatků o dynamice uvažování jedné z nejvýznamnějších osobností 20. století.