Ve druhé sbírce Kristiny Láníkové (1988) jde, jak píše básník Elsa Aids, o „práci na zpřítomnění přilehlého. Láníková především eviduje věci a slova při tom používá jako odřezky. V nekonečném kolážování světa jako... Zobraziť viac
Kamil Bouška ve sbírce zjišťuje skutečný stav člověka, jeho nehtů a šťáv a umolousaných hlav, všech jeho láskyplných vražedných vztahů, kutlochů, do nichž se vrací na noc, i jazyka, jímž o tom všem plácá. Zobraziť viac
V básních své druhé sbírky rozvádí Jakub Řehák (1978) poetiku prvotiny Světla mezi prkny (Fra 2008), která "zaujala novostí jazyka i vidění světa, v němž se příkladně svobodná imaginace spojuje s jedinečným osvětlením... Zobraziť viac
Sbírka Komponent Ondřeje Lipára (1981) vypovídá o rozežrání všedností, o úmorném střídání dní bez obsahu, o snesitelném a... Zobraziť viac
Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. Zobraziť viac
Nová básnická kniha Kateřiny Rudčenkové (1976) přináší verše z let 2008–2011. Erotismus, smyslnost, úzkost a samota – stará témata básnířčiných promluv i rozhovorů se světem znějí v těchto verších ještě drásavěji... Zobraziť viac
Básnický debut Luboše Svobody s názvem Vypadáme, že máváme je malým katalogem zvrtnutých střetnutí či příznivých situací, které se nečekaně vymkly. Svoboda je zaznamenává a třídí systematicky, pečlivě,... Zobraziť viac
Obsáhlý výbor z tří představitelů mladé jihoamerické poezie – jedné z nejrevolučnějších v současném světě. Inspiraci těchto básníků už dávno nenapájí jen španělská tradice nebo pařížská avantgarda. Zobraziť viac
František Kautman je poeta doctus. A to ne snad jen díky své profesi teoretika a historika, který začal psát literární texty, ale především díky literárnímu typu, jaký se v textech výrazně projevuje. Je to próza vně syžetu... Zobraziť viac
Sbírka básní. Nepíšeme, nežijeme, ba ani neumíráme podle abecedy. Naše promluva je roztrhaná. I my jsme fragmentární… Miroslav Olšovský (1970) hledá možnosti, tj. jazyk – kterým lze v této situaci vypovídat. Jak vypovědět to, co.. Zobraziť viac
Výbor z celoživotního díla. Básně Karla Urianka se nacházejí na zvláštním řezu mezi vypjatými životními okamžiky, které... Zobraziť viac
Petr Maděra (1970) nepřetržitě pracuje na snímání reality, koutů se starými šňůrami, prachu, skel domovních dveří, ... Zobraziť viac
Sbírka Herbář k čemusi horšímu je něco mezi atlasem a skládkou. Vychází z nejistého pocitu, že básně se válejí jak pod placatějšími kameny, tak v agresivních i melancholických diskusích vážkařů, detektoristů a sběratelů... Zobraziť viac
Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil. Zobraziť viac
Sova je vzhůru, když ostatní zvířata spí. Poslouchá a civí. Vidí to samé, co ostatní ve dne, jenom zvnitřnělé, rozmlžené, rozšířené tmou. Petr Borkovec zíral vždycky a přesně, nemilosrdně popisoval. V Milostných básních civí j Zobraziť viac
Rozsáhlý výbor básní Taša Andjelkovského (1949), držitele ceny Magnesia Litera za poezii... Zobraziť viac
