Popudem k napsání tohoto rozsáhlého historicko-kulturního eseje s bohatým obrazovým doprovodem byly oslavy pětistého výročí objevení Ameriky v roce 1992. Carlos Fuentes se pokouší dobrat kulturní kontinuity hispánského světa, která by dokázala překlenout jeho ekonomické rozdíly a politickou roztříštěnost. Základní metaforou knihy jsou zrcadla ("Zrcadla symbolizují realitu, Slunce, Zemi a její čtyři světové strany, zemský povrch i hlubiny z¨Země a všechny muže a ženy, kteří ji obýváme"), protože v hrobkách předkolumbovských kultur v okolí Veracruzu byla nalezena pohřbená zrcadla, jež měla zřejmě sloužit k orientaci mrtvých při jejich cestě na onen svět.