Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnacti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětskeho svazu.
V nápravném pracovním táboře na Sibiři zaživají nekonečné hrůzy stalinskeho teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévarně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. stoleti jako střet nacionalismu, degenerace lidských ideologií a světových válek. Kniha je přirovnávána k dílu Jeden den Ivana Děnisoviče z pera Alexandra Solženicyna.
Sestra Naďa již zemřela, ale Věra jezdí nadále vyprávět svůj životní příběh zájemcům a studentům nejen po celé republice, ale i do zahraničí.