Tato kniha je příběhem Lásky. Lásky ženy ke své zemi, zemi, která trpí, protože je na kolenou. Ta žena je fotografka a dík své nezlomné vůli se rozhodla nesložit ruce do klína, a fotografovat dál...po svém. Fotografie, nasnímané od padesátých let do pádu totalitního režimu, v sobě mají nesmírnou sílu, obrovský vnitřní náboj. Francouzský kritik přináší nový pohled na dílo Dagmar Hochové, představitelky české dokumentární a humanisticky orintované fotografie a s ním aktuální úvahu o svobodě ve fotografii.