Byla to velkolepá plavba. Tichý oceán, pokrývající více než čtvrtinu zemského povrchu, skýtal ještě mnoho míst k objevování, mnoho míst, kudy se ještě žádný člověk neplavil. V předešlém čtvrtstoletí se mořeplavcům podařilo spatřit mnoho ostrovů a ostrůvků, většinou však zůstalo jen u dívání – zpravidla žádný tam se svou lodí nepřistál; a když přistál, stal se na dlouhou dobu posledním, kdo ostrov navštívil. Samozřejmě tady byly problémy s přísunem čerstvých potravin a sladké pitné vody – a velké starosti si námořníci dělali také kvůli kurdějím, i přesto že s sebou vezli osmdesát sudů kysaného zelí. Nadto tak je britská Board of Longitude [Rada pro zeměpisnou délku] vybavila na tehdejší dobu špičkovou technikou, například kopií čtvrtého modelu Harrisonova lodního chronometru.
Ani jiná úskalí a nebezpečí nebylo snadné překonávat. Kromě předvídatelných starostí a nepohodlí, provázejících zámořskou plavbu na plachetní lodi, čekaly posádku v Jižním ledovém oceánu také divoké bouře a plovoucí ledovce, jež šalupu Jeho Veličenstva málem rozdrtily; dále zde byli záludní obyvatelé tichomořských ostrovů, vyděšení z obrovských a tiše plujících korábů, které se zčistajasna objevily u jejich břehů; a úplně nejhorší ze všeho byl kanibalismus, se kterým se setkali u Maorů na Novém Zélandu, jež zabili a snědli deset členů posádky Adventure. Přesto na exotických ostrovech jižních moří čekalo na námořníky také dobrodružství a vítaný a tolik potřebný odpočinek. Všude kolem se rozprostíraly modravé hlubiny, na ostrovech rostly palmy, burácely vodopády a nad tím vším svítilo tropické slunce, zkrátka učiněný ráj na zemi. Dál se pracovalo na úkolu zmapovat největší světový oceán – ještě dvě stě let poté byly Cookem zhotovené mapy vzdálených oblastí Tichomoří ty nejlepší, jaké měli námořníci k dispozici – a přírodovědci na palubě Resolution zase objevovali neznámé exotické druhy zvířat a rostlin. Dne 29. července Resolution konečně zakotvila v Plymouthu a nejdelší objevná plavba v dějinách lidstva dospěla do konce.
