Jeden z nejslavnějších režisérů nemá rád přemrštěné zdvořilosti, ale u Dagmar Havlové-Veškrnové se jeho mimořádná empatie, a nejen umělecká, dočká dokonalého naplnění. Hvězdička ze snímků Juraje Herze "Holky z porcelánu" a "Holka na zabití", a třeba také z filmu Věry Chytilové "Dědictví aneb Kurvahošigutntag", vyroste v přední českou filmovou herečku. A především se rovněž stane uznávanou hvězdou činoherní scény, zejména v rolích Marie Stuartovny, Královny Kristiny, prestiž divadelní herečky si vydobyde i rolí Kathleen ve hře "Chvíle pravdy", postavou Evy v "Gazdině robě", a vůbec na počátku kariéry je skvělou Taťánou v "Evženu Oněginovi".
Démonický a současně naturalistický Fellini neřekne napřímo - stane velmi vlivnou ženou, ale Dagmar se dokonce brzy stane chotí hlavy státu. A co víc, i opravdovou láskou Václava Havla, nepochybně největšího muže přelomu našich století a "otce naší doby", jak prvního českého prezidenta nazval autor ve své úspěšné knize "Člověk Havel". A Dagmar Havlovou nyní pojmenuje přívlastky "žena a láska velkého muže". Ano, tako kniha je na rozdíl od převážně negativních až zlých pohledů reálným přemítáním autora nad životem i dílem Dagmar Havlové jako pozoruhodné osobnosti herecké i lidské. Svým vyváženým uvažováním je daleka bulvárním kampaním a tak ji lze označit za rozumný i laskavý portrét na obranu jedné hrdinky naší doby. Mnozí z nás ani netuší a nikdo by zřejmě neřekl, že Dagmar Havlová oslaví zanedlouho šedesáté narozeniny.
Fellini, režisérský bůh měl pravdu - bůh stvořil v podobě Dagmar opravdu neobyčejnou i krásnou ženu!
