Koèkopes Kvído
Miloš Kratochvíl

Mile potøeštìný pøíbìh žákynì druhé tøídy Týny Humplíkové vypráví o jejích problémech jedináèka. Nemá si s kým hrát, a proto by ráda mìla aspoò nìjaké zvíøátko: psa, koèku, anebo aspoò papouška. Jenže poøádkumilovná maminka-úèetní a úctyhodný tatínek-bankovní úøedník o nìèem takovém nechtìjí ani slyšet. A tak si Týna nepovolené zvíøecí kamarády zkusí nakreslit. Moc se jí nepovedou, všechny tøi obrázky zmuchlá v jednu papírovou kouli a hodí ji do koše. Jaké je ale její pøekvapení, když ta koule najednou obživne - narodí se z ní podivný tvor, napùl koèka, napùl pes, fantastický strakatec. A pøítulný! Zato rodièe jsou zdìšením bez sebe, to zvíøe je tak jiné, že budou kvùli nìmu všem pro smích, hlavnì sousedovi s vlèákem Arnoldem a sousedce s koèkou Mícou. S tím se bude muset nìco udìlat! Navštíví proto psí salon, tam ovšem Kvído vzbudí nepochopitelný obdiv a tatínek tedy rozhodne, že toho strakatce musí vidìt ještì zvìrolékaø. Pan doktor Zvonek, který si vždy pøál být cvrèkem, má ale pro Kvída pochopení. Jediné øešení tedy bude - dát Kvídovi domácí vìzení... Veselý pøíbìh s dobrým koncem, ve kterém neschází ani dobrodružství (únos a zatýkání zlodìjù), je nabitý spoustou groteskních scének.