Èlovìk s duševním postižením a jeho právní jednání
Jana Mareèková; Maroš Matiaš

V souèasné dobì jsme svìdky zmìny paradigmatu pøístupu k otázce rozhodování lidí s postižením. Od náhradního rozhodování založeném na omezování a zbavování zpùsobilosti k právním úkonùm, k modelu podpory a asistence zohledòující individualitu každého èlovìka. Tuto zmìnu pøedpokládá èl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, kterou Èeská republika v záøí 2009 ratifikovala.
Autoøi se v práci vìnují problému právní otázky rozhodování lidí s postižením. Definují pojmy jako je zdraví, postižení, duševní porucha, zpùsobilost k právùm a povinnostem a zpùsobilost k právním úkonùm. Vymezují základní sociologické koncepce postižení, lékaøský a sociální model. Pøipojují koncepci právní terapie, která mùže být pro právníky pracující v oblasti práva duševního zdraví inspirativní. Dále pøinášejí pøehled nejdùležitìjších mezinárodních instrumentù ochrany práv lidí s postižením a struèným historickým pøehledem. Podrobnì se vìnují právnímu jednání èlovìka s postižením, uvádìjí tzv. testy zpùsobilosti, pøehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva a èeského Ústavního soudu. Zabývají se psychologickými aspekty náhradního rozhodování a podrobnì podporovaným rozhodováním a alternativami k náhradnímu rozhodování. Autoøi analyzují souèasný èeský systém náhradního rozhodování a snaží se najít právní možnosti jak chránit èlovìka s postižením bez nutnosti zásahu do jeho zpùsobilosti k právním úkonùm. Neopomíjejí ani otázku opatrovnictví a opatrovnických systémù. V samostatné kapitole autoøi pøedstavují reformu opatrovnictví podle návrhu obèanského zákoníku a v poslední èásti pøinášejí popis vybraných zahranièních právních úprav.