Kapitoly z francouzské, italské a èeské literatury
Jiøí Pelán (èeský jazyk)

Pøedkládaný soubor 23 studií je tematicky rozèlenìn do 4 oddílù (I.-III. literatura francouzská, italská a èeská, IV. literární vìda), ale pøitom pøedstavuje pozoruhodnì jednotný celek tím, že se tu na jednotlivých literárních jevech, problémech a osobnostech vždy z rùzných stran osvìtlují i nìkteré zásadní, "makrostrukturální" otázky: upøesnìní tradièních definic (kurtoazní láska apod.), celková charakteristika epochy nebo smìru, hranice a pøechody mezi jednotlivými estetickými systémy (napø. manýrismus - baroko, klasicismus - romantismus - biedermeier - realismus).První ze tøí oddílù zahrnuje práce vìnované francouzské literatuøe. Po studii o vývoji motivu svatého grálu ve francouzské støedovìké artušovské literatuøe jsou do nìho zaøazeny studie vìnované Raymondu Queneauovi a Samuelovi Beckettovi, dvìma osobnostem, jež výraznì ovlivnily tematické volby a narativní postupy moderní prózy.
Druhý oddíl soustøeïuje práce italianistické. První studie je vìnována nejvýznamnìjšímu zjevu romantické periody Giacomu Leopardimu, v následující stati je zvažována možnost aplikace slohového oznaèení “biedermeier” na italský materiál, dvì závìreèné studie analyzují na pøíkladu krepuskolárních básníkù a marinettiovského futurismu italskou cestu k avantgardnímu modernismu.
Do tøetího oddílu jsou zaøazeny práce komparatistického charakteru, mapující pøedevším italsko-èeské a francouzsko-èeské literární vztahy (recepce Francesca Petrarky, “marinismus” v èeské barokní poezii, dandyovská estetika Artuše Breiského), práce vìnované èeským autorùm (Hrabal, Holan) a pøíspìvky k historii èeského pøekladu. Do posledního oddílu jsou vyèlenìny studie vìnované výrazným postavám novodobé literární vìdy /Leo Spitzer, Tzvetan Todorov, Claudio Magris/.