Island - Turistický prùvodce 2. vydání
Leffman David, Proctor J.

Prùvodce Rough Guide po Islandu je nejúplnìjší turistickou publikací vìnovanou této fascinující zemi. Nejdete v nìm kromì popisu všech zajímavých míst i pøírodních úkazù (od kosmopolitního Reykjavíku až po pozoruhodnou divokou pøírodu poloostrova Hornstrandir) také øadu barevných fotografií islandských památek a zajímavostí, podrobné seznamy hotelù, restaurací a barù v Reykjavíku i ostatních oblastech, vèetnì cenových relací a doporuèení; nechybí pouèný komentáø k islandské historii i souèasnousti ani mapy všech regionù..

Island, ležící na samém okraji polárního kruhu, usazený v jedné z vulkanicky nejaktivnìjších oblastí, dnes neodolatelnì pøitahuje cestovatele z celého svìta svými majestátními ledovci, bublajícími termálními prameny a rozeklanými fjordy, pùlnoèním sluncem a bohatou historií a literaturou.
Tøebaže rozlohou je Island velký jako Anglie, jeho populace èítá pouhých 283 000 obyvatel, odpovídá tedy populaci mnoha jednotlivých mìst v jiných zemích. Tøi z pìti Islanïanù žijí v oblasti Velkého Reykjavíku.
Island je usazen nad severoatlantickým zlomem, kde se stýkají dvì zemské tektonické desky, pomalu se od sebe navzájem vzdalující. Výsledkem je to, že se Island každým rokem rozšiøuje prùmìrnì o 1 cm. Na obou stranách zlomu táhnoucího se od severovýchodu k jihozápadu, jsou èastými jevy zemìtøesení a jiné sopeèné aktivity. Na Islandu nejsou žádné železnice ani dálnice. Jedinou hlavní silnicí na Islandu je Ringroad, která se stáèí kolem celého ostrova a která byla dokonèena teprve pøed tøiceti lety po nìkolika neúspìšných pokusech pøemostit zrádné ledovcové øeky na jižním pobøeží.
Na Islandu se nachází tøetí nejvìtší ledovec na svìtì Vatnajökull. Jedním z nejvìtších zdrojù geotermální energie je kaldera Grímsvötn, usazená pøímo pod ledovým pøíkrovem. Díky existenci nespoèetných støedovìkých dokumentù je mnoho Islanïanù schopno vypátrat své pøedky až do doby vikingského osídlení okolo roku 800 n. l. Nízká míra imigrace v prùbìhu staletí znamená, že Islanïané jsou dnes jedním z geneticky "nejèistších" národù na svìtì, èímž poskytují neocenitelné pøíležitosti pro vìdecké výzkumy.